Edice Podbrdské kulturní pospolitosti

Podbrdská kulturní pospolitost (PKP) bylo sdružení podbrdských umělců a literátů, kteří si dali za cíl organizovat kulturní práci na Podbrdsku. Sdružení pořádalo výstavy, literární večery, odborné přednášky, koncerty i divadelní představení. Slovo “Podbrdská” značilo územní působení společnosti, které se vztahovalo na okresy Beroun, Příbram a Hořovice.

PKP měla vzniknout po rozpadu literárního sdružení Druza11, které působilo v Příbrami pod vedením básníka Fráni Kučery. Avšak přímým předchůdcem byl berounský Klub přátel umění založený 8. prosince 1929. Hned počátkem roku 1930 se sdružení přejmenovalo na PKP. Po smrti Fráni Kučery se pak do činnosti PKP zapojili také členové Druzy. Předsedou byl zvolen berounský akademický malíř Václav Živec, místopředsedou první berounský profesionální knihovník Josef Poch a jednatelem pedagog a spisovatel Ing. František Hampl.

V prvních letech činnosti měli v PKP převahu výtvarníci. Jejich umělecké záměry vyvrcholily roku 1934 postavením pomníku Bedřicha Smetany v Pakostových sadech v Berouně. Sdružení několikrát uspořádalo Večer mladých podbrdských autorů, dále např. matiné moderní české poezie se vstupní přednáškou básníka Josefa Hory (1930), matiné Osvobozeného divadla (1931), večer Viktora Dyka či koncert Pražského kvarteta. Z výtvarných akcí jmenujme například výstavy obrazů a kreseb Jiřího Jelínka, Josefa Hodka či Jaroslava Živce.

Ve druhé polovině 30. let činnost PKP upadala. Částečně byly důvodem finance, částečně nedostatek času, nesjednocené názory na umění a literaturu a chybějící jednotný program. Navíc PKP nikdy neměla pevné místo ke svým schůzkám. Ke konci se členové scházeli v různých hostincích. Často to bylo v berounské kavárně Slavie, U Českého dvora nebo U Tří korun. Nejčastěji se scházeli v bytě některého člena výboru nebo ve fotografickém ateliéru Václava Kočky.

Ale ačkoliv se společnost nakonec rozešla, odvedla na poli kultury velký kus práce. PKP se v malé míře věnovala i vydavatelské činnosti. V rámci tzv. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti vyšlo celkem 5 titulů. První byla přednáška Josefa Pocha, Mladé literární Podbrdsko, kterou autor pronesl v únoru 1930 v Berouně. Stejně tak byla vydána přednáška Antonína Matějčka Jan Preisler. Jako třetí titul vyšla knížka Karla Vokáče Pochod naším krajem. Jde o soubor drobných textů nejen z Podbrdska, ale i z básníkova života. Čtvrtým titulem byl Živcův překlad knihy Eduard Manet od Emila Zoly. Poslední v edici vyšla kniha Jaroslava Pasovského Mácha a Podbrdsko. Jsou v ní otištěny původní Máchovy kresby z Podbrdska, které zapůjčilo Národní muzeum v Praze.

Kromě této edice vydala PKP dva ročníky sborníku Druza, jehož název odkazoval na nepravidelně srostlou skupinu krystalů. Vystihoval tak obsahové zaměření sborníku, který se věnoval nové tvorbě a z malé části přihlížel i ke starším tradicím. Byly zde publikovány literární a výtvarné kritiky i příspěvky týkající se veřejného života či dělnického hnutí. Kromě dvou ročníků Druzy (1932 a 1933) a Edice PKP byl roku 1930 vydán sešit Dvě vzpomínky na Jana Preislera od Františka Branislava a Václava Živce. Vydány byly také kresby Jiřího Jeníčka.

Edice Podbrdské kulturní pospolitosti

POCH, Josef. Mladé literární Podbrdsko. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1930. 37 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 1.

MATĚJČEK, Antonín. Jan Preisler. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1931. 21 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 2.

VOKÁČ, Karel. Pochod naším krajem. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1932. 46 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 3.

ZOLA, Émile. Eduard Manet. Překlad Václav Živec. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1932. 23 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti; 4.

PASOVSKÝ, Jaroslav. Mácha a Podbrdsko. Beroun: Podbrdská kulturní pospolitost, 1936. 19 s. Edice Podbrdské kulturní pospolitosti v Berouně; 5.