Z Holešova na Podbrdsko –⁠ 120. výročí narození hudebního skladatele a pedagoga Jana Schneeweise

22. prosince 2023

Čím byl letos význačný první leden? Samozřejmě tím, že začal nový rok, ale také 120. výročím narození jedné regionální osobnosti. Tou je hudební pedagog, skladatel, kritik, teoretik a sběratel lidových písní Jan Schneeweis. Ačkoliv pocházel z Moravy, osud ho zavál na Podbrdsko, kde zanechal výraznou stopu v hudebním životě Hořovic a poté i Berouna.

Jan Schneeweis se narodil 1. ledna 1904 v Holešově do hudebně založené rodiny. Housle vzal do ruky už v 5 letech a na holešovském gymnáziu začal hrát na klavír. Brzy působil jako sólový pianista i člen komorních souborů a stal se dirigentem studentského orchestru. Komponovat začal už ve 13 letech. Jako skladatel se poprvé představil v roce 1922, když ještě jako student gymnázia přednesl svůj melodram Romance Štědrovečerní na slova Jana Nerudy. Při komponování ho i později inspirovaly verše českých básníků 19. století (např. J. Wolkera, J. Hory, A. Sovy), a jelikož vždy tíhnul k lidové hudbě, i ve své práci se věnoval hlavně písňové tvorbě a významnou část jeho díla tvoří úpravy lidových písní.

Přestože se Jan Schneeweis odmala jevil jako nadaný hudebník a skladatel, nevydal se cestou profesionálního hudebníka, ale pedagoga. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval filozofii a moderní filologii (češtinu a němčinu) a až poté absolvoval kompoziční mistrovskou školu pražské konzervatoře. V roce 1929 už nastoupil jako suplující profesor na reálné gymnázium v Praze na Smíchově. Přes slovenskou Žilinu pak doputoval do Hořovic. Na místním učitelském ústavu působil v letech 1931-1940, a i když zde nevyučoval hudbu, vedl alespoň Pěvecký sbor Josefa Slavíka. Postava a osud nadaného jineckého houslisty ho zaujala natolik, že Josefu Slavíkovi věnoval studii a v roce 1945 vydal jeho Houslový koncert fis moll. V Hořovicích potkal i svoji budoucí ženu Miroslavu Rohlovou.

V roce 1936 se Jan Schneeweis přestěhoval do Berouna. Nějakou dobu ještě dojížděl do Hořovic, než nastoupil na berounské gymnázium, kde působil v letech 1940-1951 a 1958-1964 jako profesor českého a německého jazyka. Léta mezi tím vyplnil výukou hudební výchovy a českého jazyka na pedagogické škole. I když mu přirostl k srdci rodný Holešov a nezapomenul na něj ani při své skladatelské a spisovatelské činnosti, Beroun se mu stal druhým domovem a inspirací. Na gymnáziu stál u zrodu studentského symfonického orchestru řízeného Milanem Kunou, vedl na berounských školách dívčí pěvecké sbory a zakládal a vedl žákovské orchestry. V letech 1948-1949 mu byla udělena čestná funkce kulturního patrona berounského okresu. Ve spolupráci s knihovnou a Lidovou školou umění spolupořádal hudebně recitační večery. V roce 1965 byl jmenován čestným občanem Berouna.

Při komponování mu byly inspirací verše podbrdských autorů jako byl J. V. Sládek, K. Vokáč, J. Týml, či F. Branislav. Řadu písní určených dětem zkomponoval na verše berounské spisovatelky Hedy Průchové. Cenné je pro náš kraj dílo Berounské motivy zahrnující písně Jaro v Talichově údolí, Pastorela, Ptačí ukolébavka, Podzim v Talichově údolí a Nad splavem Berounky. Autorkou textu je právě Heda Průchová. Dílo bylo poprvé uvedeno v roce 1979 ve Foersterově síni v Praze, ale taktéž zaznělo v roce 1994 v Berouně u příležitosti autorových 90. narozenin. Za zmínku stojí také hudba k divadelní hře Věry Hornofové O berounském Klepáčkovi.

Jan Schneeweis zemřel na Štědrý den roku 1995 v domově důchodců v Osově.

Autor: Iva Stluková

Zdroje: