Věnka Novotná vedla berounskou knihovnu přes 30 let

Ačkoliv toho bylo o prvních ředitelích berounské knihovny napsáno již mnoho, o Věnce Novotné moc zmínek nenajdeme. A to vedla knihovnu celých 31 let. Během tohoto dlouhého období se toho v knihovně mnoho událo a změnilo. Knihovna tehdy nebyla „městská“, ale „okresní“, s čímž souvisely jiné funkce, než jaké plní dnes, ale úkol byl stejný – jako významné kulturně-vzdělávací centrum pokračovat v odkazu velkých knihovníků, jakými byl Josef Poch či Viktor Palivec.  

Ředitelkou knihovny ve čtyřiadvaceti letech

Věnka Novotná se narodila 3. září 1936. Vystudovala Fakultu sociálních věd a publicistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Vdala se za Stanislava Novotného, který působil mimo jiné jako předseda Městského národního výboru v Berouně a byl o desítky let starší než jeho žena. Manželství bylo bezdětné. Za zmínku stojí, že sestra Novotné si vzala známého hudebního skladatele Jana Schneeweise. Novotná se stala ředitelkou Okresní knihovny v Berouně roku 1960 (v pouhých 24 letech), když vystřídala Františka Jánského, který knihovnu vedl čtyři roky. S prací skončila ze zdravotních důvodů před Velikonocemi roku 1991. Později odešla do invalidního důchodu a po dlouhé těžké nemoci zemřela 8. září 1993. Letos by se dožila 90 let. 

Novotnou zastihly hned na začátku jejího ředitelování zásadní změny celého československého knihovnictví. V 60. letech totiž začalo budování tzv. střediskového systému. Knihovny byly již od dob první republiky v každé obci a nový systém měl zlepšit podmínky těchto malých knihoven. Berounská knihovna byla zodpovědná za všechny profesionální i neprofesionální knihovny tehdejšího okresu Beroun až do konce roku 1993. A to po všech stránkách – od nákupu knih, přes metodickou pomoc až po výplatu mzdy. Pro představu, v roce 1973 měla knihovna na starost 108 lidových knihoven a 48 knihoven závodních. Systém se začal postupně hroutit po roce 1989.  

Pobočka, která přežila desetiletí

Asi největším počinem Věnky Novotné, který má dopad na knihovnu i dnes, bylo otevření nové pobočky na sídlišti. Ta fungovala od roku 1953 v dnešní ulici Mládeže, ale Novotná ji přemístila do lepších prostor na třídě Míru. Když se pobočka 6. října 1978 slavnostně otevírala, byla nejmodernějším knihovnickým pracovištěm v okrese. Svědčil o tom i velký zájem ze strany čtenářů, jejichž počet se za jediný rok zdvojnásobil. Pobočku najdeme na stejném místě dodnes, a to i s původním vybavením. Stejně jako hlavní budova netrpělivě čeká na nové prostory. V roce 2022 se objevil plán na umístění pobočky v domově se sociálními byty v ulici Na Morákově, z něhož sešlo, stejně jako z kompletní přestavby původních prostor, pro které byla v roce 2024 připravena architektonická studie počítající s přístavbou, venkovním sezením či komunitní kuchyňkou. Plán byl zastaven ve chvíli, kdy město začalo uvažovat o koupi objektu bývalé pošty na Traktorce se záměrem vytvořit zde prostor pro novou pobočku spojenou s komunitním centrem a kavárnou. O koupi objektu bylo rozhodnuto v březnu 2026.  

Nelze se vyhnout zmínce o tom, že za dob Věnky Novotné měla knihovna i určitou politickou roli. K jejím „úspěchům“ tak patřilo otevření Oddělení politické literatury v roce 1979. Oddělení bylo umístěno v Domě politické výchovy OV KSČ na Wagnerově náměstí (později známé jako budova České pojišťovny) a sloužilo stranickému vzdělávání a lektorům a posluchačům Večerní univerzity marxismu-leninismu. Až po roce 1989 mohlo být oddělení zrušeno a politickou literaturu čekala likvidace. 

Jako všem ředitelkám berounské knihovny i Věnce Novotné dělal velké starosti stav budovy. Když v roce 1981 začala celková rekonstrukce Duslovy vily, ve které tehdy knihovna sídlila, nacházela se již v kritickém technickém stavu. O čtyři roky později došlo k otevření depozitáře ve Hředlích a roku 1987 byla v přístavbě Duslovy vily otevřena čítárna, později nahrazena antikvariátem.  

Věnce Novotné nejdou upřít zásluhy na rozvoji knihovnictví na Berounsku. Působila také ve výboru krajské organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Zpracovala i několik bibliografií o osobnostech Berounska (Hampl, Průchová, Slavík, Palivec). Funkci ředitelky po ní převzala Hana Ludvíková, kterou v roce 2019 vystřídala současná ředitelka Michaela Matulová.  

Autor: Iva Stluková