Pověsti a staré tradice z Podbrdska Karla Kazdy

Pověsti z Berounska a Podbrdska byly již leckde uveřejněny. Ale dělo se tak až na skrovné výjimky bez jakéhokoliv dalšího cíle. Stává se pak – také v přítomnosti – , že jako původní věc je někdy publikována zkazka dávno již známá, při níž je prvotní podání trochu přepracováno, nebo se někdy hodně liší a lidovou tradici úplně poruší.

Tak uvádí Karel Kazda svou knihu Pověsti a staré tradice z Podbrdska. Knihu, která je bezesporu jedním z nejvýznamnějších děl věnovaných pověstem našeho kraje. Ačkoliv Kazdovy pověsti vyšly již v roce 1923, nebyly zdaleka první knihou na toto téma (Sbírka lidového podání z Berounska F. V. Zelinky vyšla roku 1895, Báchorky a pověsti města Berouna a okolí V. Amorta ještě o rok dříve). Jedná se však do té doby o nejrozsáhlejší a metodologicky nejucelenější soubor pověstí. Kazda byl v každé své činnosti poctivý, přesný a svědomitý. Nasbíral velké množství materiálu, který přehledně uspořádal, doplnil rejstříky a úvodní statí o dosavadním sbírání pověstí v kraji.

Karel Kazda se narodil 2. listopadu 1889 ve Slaném. Do Berouna přišel v polovině roku 1916. Nejdříve působil jako profesor dějepisu a zeměpisu na reálném gymnáziu. Poté nastoupil na obchodní akademii, kde vyučoval až do své smrti. V Berouně žil přes 30 let a mnohostranně zasáhl do veřejného, hlavně kulturního života města. Stal se významnou osobností na poli regionální historie a sehrál důležitou úlohu v rozvoji berounského muzejnictví a archivnictví. Správcem berounského archivu byl od roku 1919. O dva roky později byl jmenován městským kronikářem a od roku 1925 spravoval městské muzeum.

Kazda publikoval celou řadu prací věnovaných berounskému a podbrdskému kraji. Ať už to byla díla věnovaná regionálním osobnostem (např. spisovatel František Cajthaml-Liberté), různým výročím (Sto let Spolku divadelních ochotníků v Berouně či Čtyřicet let berounského odboru Klubu čsl. turistů) nebo významným událostem (Do základního kamene berounské okresní nemocnice či K zahájení činnosti Okresního úřadu v Berouně). Jakožto milovník hudby a nadšený houslista se věnoval také hudebním osobnostem našeho kraje, jako byli Josef Leopold Zvonař, Josef Slavík, ale i Bedřich Smetana. Mnoho článků vydal v Hlasech od Berounky.

Svoji knihu pověstí vydal Kazda vlastním nákladem roku 1923 v Berouně. Je škoda, že vyšla jen první část. V další práci autor nepokračoval, snad pro velké množství svých činností a zájmů. Kniha obsahuje 8 původních dřevorytů berounského architekta a výtvarníka Jana Slavíka (na ilustraci je Berounský Klepáček). Pověsti jsou rozdělené podle obcí, ke kterým se vztahují. Obsažen je jejich rejstřík a rejstřík vlastních jmen, nechybí seznam vypravěčů, knižních pramenů a pomůcek a také přehled látek a motivů (např. pověsti o hradech, zámcích, tvrzích, o studánkách, o křížích či o zvonech). Knihu nově vydalo nakladatelství GARN v roce 2020.

Karel Kazda zemřel 19. dubna 1947 v Berouně a je pochován na místním hřbitově.