Odešly dvě osobnosti regionální publicistiky – Rudolf Kadeřábek a Jiří Zahradník
Koncem roku 2020 odešly dvě osobnosti regionální publicistiky, s jejichž články jsme se mohli setkávat na stránkách zpravodaje Echo. Ten ukončil svou činnost s rokem 2012, ale pro oba pány to konec činnosti rozhodně neznamenalo, neboť oba měli vždy co nabídnout a čemu se věnovat. Připomeňme si je společně na následujících řádcích. Zavzpomínejme na Rudolfa Kadeřábka a Ing. Jiřího Zahradníka.
Rudolf Kadeřábek
Rudolf Kadeřábek se narodil 8. dubna 1925 v Berouně. Rodiče žili na Závodí u železniční trati. Když bylo Rudolfovi 8 let, jeho otec utrpěl úraz, kvůli kterému musel odejít z železáren. Koupil pak kiosek u nemocnice, který je ještě dnes znám jako Bouda. Zde se malý Rudolf setkával s řadou zajímavých postav. Otec chtěl mít z Rudolfa kováře, ale ten se této práce bál. Během války byl učněm v drogerii a pak se rozhodl studovat na pololegální Odborné škole likérnické.
Do roku 1960 střídal různá povolání, ale také pravidelně přispíval do různých redakcí. V roce 1963 dostal šanci stát se profesionálním redaktorem, kterou nemohl zahodit. Začal působit v redakci deníku Svoboda. Kromě psaní článků v této době natočil řadu rozhovorů, založil rozhlasový pořad Lidé kolem osobností a spolupracoval na pořadech Kolotoč či Pozor, zákruta!. V redakci působil až do roku 1969, kdy mu byla zakázána publicistická činnost. Do důchodu vykonával řadu povolání, ale publicistiku nikdy neopustil a až do roku 1989 psal pod cizími jmény.
V regionálním Echu psal do rubrik Čtení pro pamětníky, Trochu jiní lidé či Berounské reminiscence. Ty se staly také podtitulem jeho šesti knih. Knih reminiscencí, v nichž postupně představuje fotografie a vzpomínky na dřívější život v Berouně, berounský pekařský a mlynářský rod Křížů, historii berounské čtvrti Závodí, Václava Talicha včetně dosud nepublikovaných archivních materiálů, berounské živnostníky a podnikatelské rody a berounské postavy, které změnily tvář města i lidské osudy.
Zemřel 24. listopadu 2020.
Knihy berounských reminiscencí
- Zmizelé město aneb Berounské reminiscence (2006)
- Berounské reminiscence: Sága rodu Křížů (2009)
- Závodí: berounské reminiscence (2012)
- Talich a ti druzí: čtvrté berounské reminiscence (2014)
- Živnostníci berounští i přespolní: páté berounské reminiscence (2015)
- Beroun sobě: šesté berounské reminiscence (2017)
Ing. Jiří Zahradník
Jiří Zahradník se narodil 16. ledna 1935 v Křimicích u Plzně. V Plzni dlouho žil, avšak měl babičku a další příbuzné v Berouně, kam za nimi často dojížděl. Od roku 1955 už bydlel v Berouně nastálo. Tatínek pracoval na dráze, čímž jistě podnítil jeho zájem o železnici. A tak Jiřího kroky směřovaly na Vysokou školu dopravní v Žilině a celý následující život zasvětil železnici. Zabýval se hlavně spojovací a zabezpečovací technikou. Jeho celoživotní zkušenosti mu pak vynesly místo na Ministerstvu dopravy.
Měl neskutečný přehled o všech možných oborech. Zajímal se o historii, přírodu, rád cestoval a v mládí také sportoval. To vše se v jeho článcích promítlo. Zaměřoval se v nich hlavně na technické památky na Berounsku, ale i na regionální historii a osobnosti. Zpracoval řadu nejrůznějších témat, které nám dnes mohou podat zajímavá svědectví o místní historii. Kromě železnice a průmyslu můžeme zmínit např. pivovarnictví na Berounsku, berounský hokej, hřbitovy či stovky dalších článků, které vycházely v Echu v rubrice Listování v historii. Jako spoluautor se podílel také na čtyřdílné knize Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (vydalo Libri v letech 2001-2004), kde je uveden pod zkratkou zhr. Jako novinářskou zkratku používal také JZa či jhr.
Čtenáři naší knihovny ho mohli potkávat ve studovně, kam chodil bádat a sbírat inspiraci ke své práci. Později zde realizoval i několik přednášek o železnici, o které by dokázal s nadšením mluvit celé dlouhé večery.
Zemřel 17. prosince 2020.
