V knihovně humorně

***

Bača se dožil věku 100 let, tak za ním na jeho narozeniny přijela televize, aby s ním natočila reportáž.
„Jak vy to, bačo, děláte, že jste se dožil tak vysokého věku?“
Bača povídá: „No, ráno vstanu, dám si panáka ….“
„Tak moment, to nemůžeme vysílat, že ráno vstanete a hned chlastáte. Když budete chtít říct, že pijete, řekněte místo toho třeba, že si přečtete knihu.“
„Tak dobře. No, ráno vstanu, přečtu si knihu, pak si přečtu další, dám ovcím a pak čtu a čtu a čtu… až mám všechno doma přečtené, tak jdu k Frantovi a tam čteme jeho knihy. Když přečteme aj ty jeho, jdeme číst do knihovny. A až nás vyhodí z knihovny, tak jdeme spolu za Matůšem, no a ten má doma tiskárnu…“

***

* Realita z odposlechu*

Pani, máte ten kostel vod Iga?
Myslíte Chrám matky Boží v Paříži od Viktora Huga? … donesu.
***
Vole, já bych tak zapadl do ňákýho pajzlu. Třeba do knihovny, vole!
***
Paní, já bych chtěla Slovník českých spisovatelů.
Prosím, tady.
A paní, ona tam není.
A koho hledáte?
No tu “ Dafnu Murier“

***

„Prosím vás, kde najdu knihu o manželském štěstí?“ zajímá se čtenářka.
„Zkuste oddělení pohádek nebo fantasy.“

***

„Prosila bych něco hezkého na čtení.“
„Něco lehkého?“ zeptá se knihovnice.
„Ani ne, přijela jsem autem.“

***

„Kolik knihovníků je potřeba na výměnu žárovky?“
„Nevím, ale můžu se vám po tom podívat.“

***

„Máte tu příručku Jak se stát rychle milionářem?“, ptá se mladý muž knihovnice.
„Samozřejmě, ale doporučuji, abyste si ještě zapůjčil i trestní zákon.“

***

Přijde policajt do knihovny. Překvapená knihovnice se ptá: „Copak, copak, venku prší?“

***

Přijde chlap do knihovny a ptá se: „Máte něco o sebevraždách?“
Knihovnice povídá: „Jo, támhle vzadu dole v regále“
Chlap tam jde,vrátí se a říká: „Tam ale vůbec nic není“
Knihovnice: „To víte, nevracej“

***

V knihovně se ptá příchozí knihovnice:
„Kde máte oddělení počítačové literatury?“
„Hledáte něco konkrétního?“
„Manžela…“

***

Manželka si čte v knize básní.
„Ambroži,“, volá na muže, „tady nějaký Fráňa Šrámek opsal básničku, kterou jsi před třiceti lety složil jen a jen pro mě!“

***

„Řekni mi co čteš a já ti povím, kdo jsi.“
„Čtu Homéra, Ovídia, Skakespeara, Balzaca, Zolu, Platóna, Němcovu, Steelovou …”
„Stačí, už vím, že jsi lhář!“

***

Paní, mohla byste mi to prodloužit?
Jistě, to děláme při každé návštěvě.
Fakt? Za ty prachy?

***

Kulturní referent vřelými slovy poukazuje na radostný rozmach kulturních institucí obecních, zvláště městské knihovny. Děkuje zastupitelstvu za vzácné pochopení pro kulturní potřeby občanstva a vyzdvihuje vzorné chování a obětavost personálu knihovny v čele s městským knihovníkem p. J. Pochem.

Stráž Podbrdska, 1924, č. 52, š. 3

Měst. knihovna v Berouně. Mnozí čtenáři zapomínají na to, že knihy se půjčují pouze na 14 dní a jsou pak upomínkou a jejich vrácení dotčeni. Jest zapotřebí, aby si každý návštěvník knihovny uvědomil, že knihovna upomíná hlavně proto, poněvadž má stále nedostatek knih a nemůže tudíž nechávat knihu zbytečně ležet u jednoho čtenáře, zatím co druhý na ni netrpělivě čeká.

Stráž Podbrdska, 24. 11. 1934

Zaměstnanci městské knihovny. Při svém příchodu do kanceláře shledali, že v noci tu řádili lidé velmi suroví. Obraz, který se jim naskytl, byl ohromující. Rozházené spisy, vyloupené zásuvky, poškozený nábytek, zkrátka: všechno vydrancováno. Rafinovaní ničemové odcizili tu 1408 Kč, z nichž 400 Kč náleželo sl. H. Bozděchové, 797 Kč okresnímu osvětovému sboru, 176 Kč Osvětovému věstníku Podbrdska a 35 Kč dr. J. Pochovi, jemuž ukradli i pětinu stavebního losu. Vyloupili i malou plechovou pokladničku, v niž nalezli asi 2.50.

Stráž Podbrdska, 8. 3. 1930, s. 2

Měst. knihovna v Berouně. Návštěvníci knihovny by velmi ulehčili chodu půjčovny knih, sobě a ostatním čtenářům by zkrátili unavující pobyt v půjčovně, kdyby si vypsali doma na papír knihy, jež by si rádi vypůjčili. Mnoho čtenářů nejen že tak nečiní, ale ani si nerozmyslí, co by chtěli číst, a v půjčovně pak chtějí na knihovním personálu, aby místo nich myslil, aby uhádl jejich vkus, aby věděl, co už čtli a co dosud ne atd.

Stráž Podbrdska, 17. 11. 1934

Dnešní obecní správa ví, že si knihovny všímat musí: ne snad proto, že zákon to nakazuje, ale proto, že je to věc, dotýkající se nesčetných jedinců obce. Starati se o knihovnu je stejně důležité jako starati se o vodovod, kanalisaci a dobytčí trhy. (Naše městská knihovna.

Stráž Podbrdska, 23. 1. 1925, s. 1

Městská knihovna v Berouně vám připomíná, že nejlepším dárkem k Mikuláši jest dobrá kniha.

Stráž Podbrdska, 3. 12. 1937

President republiky navštívil knihovnickou výstavu v Praze a zastavil se též u exposice městské knihovny berounské. Se zájmem vyslechl výklad městského knihovníka dra. J. Pocha a věnoval svou pozornost zejména fotografiím nové budovy, v níž jsou umístěny kulturní ústavy města. President interesoval se o polohu budovy, dotázal se, zda má v ní knihovna dost místa, všiml si diagramů atd. a na konec se velmi uznale vyslovil o exposici knihovny a o její činnosti.

Stráž Podbrdska, 17. 7. 1925, s. 3

Většina členů knihovny oceňuje všechny výhody, které jí knihovna poskytuje, knihovny si váží, šetří ji a s knihami šetrně nakládá. Ale jsou mnozí čtenáři, kteří s knihami zacházet neumějí, náležitě je neopatrují, a tak se stává, že často je kniha ušpiněna a poškozena dřív, nežli je to přípustné. Tito nedbalí čtenáři škodí sobě i ostatním, neboť knihovna nemá tolik peněz, aby mohla nahrazovat knihy, které se musí předčasně vyřaďovat. Čtenáři tak přijdou o mnohou krásnou knihu, která by ještě dlouho sloužila, kdyby členstvo knihovny se skládalo ze samých ušlechtilých a pozorných lidí, kteří si váží knihy, cizího, zdarma půjčeného majetku!

Stráž Podbrdska, 8. 12. 1934

Ve prospěch čítárny sehraje v neděli odpoledne 24. listopadu S. K. Český lev Beroun přátelský zápas s Olympií Králův Dvůr, která rychlým tempem ve své výkonnosti postupuje. Jelikož čistý výtěžek jest určen městské čítárně, žádáme nejen pravidelné návštěvníky footballu, ale i ty, kteří na football vůbec nechodějí, aby tento podnik podpořili.

Stráž Podbrdska, 23. 11. 1929, s. 3

Proč máme knihovnu? Veřejná knihovna již tím dělá mnoho, že pečuje značnou měrou o ušlechtilé využití volných chvil obyvatelstva, aby mnozí nepropadli špatným vlivům nebo ledajakému životu. Takto ušlechtilá četba mnohého zušlechtí a pak možno i nenápadně říditi a vésti jeho výchovu a vychovati jej v lepšího a vzdělanějšího člověka. Jsme malý národ a potřebujeme vzdělání.

Hlasy od Berounky, 1928, č. 23, s. 3

Krádež v knihovně. Josefu Plotovi, obch. příručímu z Berouna čp. 984-II., odcizil neznámý pachatel z kapsy pláště, který měl pověšený na věšáku v městské knihovně, protektorátní známky v ceně 150 K a 2 K na hotovosti.

Spravedlnost, 1940, č. 21, s. 4

V poslední době opakovaly se stížnosti návštěvníků v městské knihovně na to, že dospělí v čase určeném k půjčování knih musí dlouho čekati, než na ně přijde řada, poněvadž mnoho dítek v tutéž dobu přichází do knihovny si knihy vypůjčovati a bylo žádáno, aby se tomu odpomohlo, určením jiné doby pro školní mládež a pro dospělé. K těmto stížnostem, předneseným též v městské radě, dostalo se nám toho vysvětlení, že mnoho obecenstva, místo aby si samo přišlo do knihovny knihy vypůjčiti, posílá si své dítky. Tomu by se dalo aspoň z části předejíti, kdyby rodiče, pokud je jim to možno, neposílali do knihovny své dítky, ale knihy přišli si vypůjčiti sami.

Hlasy od Berounky, 1927, č. 10, s. 3