120 let – to je již hezká řádka let. Za tu dobu se událo mnoho významných kroků. O tom, jak jsme kráčeli desetiletími, bychom vás rádi postupně seznámili jednotlivými články.
Jak vůbec vznikla myšlenka veřejné knihovny? Jací byli významní berounští knihovníci? A jaká byla cesta od lístkových katalogů k databázím? To vše v našem seriálu.
„Dům bez knihy podobá se tělu bez duše.“
Seneca
První krůčky ke knihovně
Půjčování knih v Berouně má velmi dlouhou tradici. Jeho počátky jsou spjaty s osobností Josefa Antonína Seydla (1775-1837), berounského děkana, historika a buditele, jehož knihovna se částečně zachovala dodnes ve sbírkách Muzea Českého krasu v Berouně. Seydl byl nejen uvědomělý vzdělanec, ale také horlivý čtenář a hlavně sběratel knih.
Spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně
Nejdůležitější datum v historii naší knihovny je 23. červenec 1896, kdy byl založen spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně. Jeho úkolem bylo pátrat po starožitnostech a památkách, zejména královského města Berouna, shromažďovat je a uchovávat ve spolkových sbírkách.
Vývoj knihovny po první světové válce
Slibný vývoj knihovny zastavila první světová válka. Knihovna byla vystěhována ze své místnosti, kde byla zřízena zásobovací kancelář. Knihy byly rozházeny v muzeu a část dokonce „uložena“ v muzejním klozetu. Každý si je mohl půjčovat zcela libovolně. Není tedy divu, že se spousta knih ztratila nebo byla zničena. Mezi nimi, bohužel, i ty nejcenější. Nemálo utrpěla také Seydlova knihovna.
Josef Poch a významné události v historii knihovny
Josef Poch se ihned po svém nástupu pustil do revize fondu, která ho zaměstnávala až do ledna dalšího roku. Výsledkem bylo zjištění, že se v uplynulých letech ztratilo velké množství knih – z 3 421 svazků chybělo celých 1 357 titulů! Nový knihovník pořídil seznamy knih, které knihovna původně vůbec neměla. Byly psané na stroji a několikrát se ručně doplňovaly.
Péče o mládež a propagace knihovny
V roce 1929 byla založena knihovní rada, ve které měl Josef Poch, ačkoliv byl hlavní knihovník, jen poradní hlas. V rámci knihovny se podařilo otevřít čítárnu pro mládež, která byla původně založena v roce 1922 učitelským sborem obecné chlapecké školy. Knihovna tak měla v roce 1929 již 4 oddělení: půjčovnu pro dospělé, půjčovnu pro mládež, čítárnu pro dospělé a čítárnu pro mládež.
Osud knihovny během 2. světové války
V roce 1937 se knihovna s 25 000 svazky řadila k největším lidovým knihovnám republiky! O rok později začala nabízet dodnes oblíbenou službu, a to rezervaci knih. Výše poplatku za rezervaci tehdy činila 1 Kč za každý svazek. Do dnešní doby se tento poplatek zvýšil o pouhých 5 Kč! Čítárna v tomto roce lákala na časopisy věnované nejrůznějším zájmům (turistika, sport, loutkové divadlo, ženské práce, domácí hospodářství, automobilismus).
Knihovna v 50. letech
Politická situace měla i po druhé světové válce na berounskou knihovnu zásadní vliv. V 50. letech opět docházelo k zásahům do knihovního fondu. Vyřazována byla díla mnohých významných českých politiků a literátů, díla “trockistická”, “protisocialistická” a “revizionistická”. Přesto však došlo v mnoha směrech ke značnému pokroku.
Práce Okresní lidové knihovny v 60. letech
60. léta začala pro berounskou knihovnu zásadní změnou. Na post ředitelky nastoupila Věnka Novotná, která zde působila až do roku 1991. Během té doby mimo jiné zpracovala také několik bibliografií o osobnostech Berounska. Změny pociťovalo i celé československé knihovnictví.
Otevření pobočky na Sídlišti a činnost knihovny v 70. letech
V roce 1973 evidovala Okresní knihovna v Berouně 2 496 čtenářů a 118 558 výpůjček. Byl to nejvyšší do té doby dosažený počet výpůjček za dobu existence knihovny. Kromě půjčování knih a bibliografické činnosti se knihovna v těchto letech zabývala také pořádáním veřejných kulturních akcí pro dospělé i pro mládež. Mezi nejzdařilejší akce patřil “Literárně-hudební večer z tvorby berounských autorů”…
Okresní knihovna v Berouně v 80. letech
Začátek 80. let byl spojený s rekonstrukcí Duslovy vily. Knihovna se nacházela v kritickém technickém stavu a po dobu vytoužené rekonstrukce poskytovala služby za ztížených podmínek. To však nesnížilo zájem obyvatel o půjčování knih. V roce 1981 knihovna evidovala 533 661 výpůjček, což bylo o 44 739 více než v předchozím roce. Také počet čtenářů se zvýšil o více jak 600 osob. Knihovní fond čítal 103 907 svazků.
Slasti a strasti Městské knihovny Beroun
Devadesátá léta přinesla i do knihoven množství změn a novinek. Nejvýraznější změnou byla automatizace knihovnických procesů, která probíhala v celé republice. V knihovnách se postupně začaly používat počítače, které změnily zažité pracovní postupy knihovníků. Technický pokrok ale není jediný důvod, proč se následující roky zapsaly do dějin berounské knihovny.
Novodobé dějiny berounské knihovny
V našem seriálu o historii knihovny jsme se dostali až do období posledních šestnácti let. Novinek v oblasti služeb, modernizace jednotlivých oddělení, kulturního života či vzdělávání dětí i dospělých bychom za ta léta mohli uvést nespočet. Pojďme si připomenout alespoň ty nejzásadnější.