autor: Romana Sedláčková
Moji milí, dovolte mi obšťastnit vás recenzí – tentokrát na knihu autora „Mnicha, který prodal své Ferrari“ – Kdo bude plakat až tu nebudeš?
Kniha mě zaujala svým názvem. Narazila jsem na ni někde na internetu a dlouho si ji chtěla koupit nebo půjčit, když v tom jsem na ni čirou náhodou narazila ve fondu naší knihovny, což mi udělalo ohromnou radost. A pocity mě nezklamaly. Je ohromná! Ukrývá v sobě ty nejdůležitější poklady. Začetla jsem se do ní s velkou radostí …! Co slovo, to perla životních zkušeností spisovatele, které předává dále – nám, kterým záleží na našem životě. Není to první kniha pana Sharmy, ale první, kterou jsem měla tu čest číst. Jsem za ni moc ráda. Obsahuje spousty rad jak žít kvalitnější, radostnější, plnější život. Určitě ji doporučuji všem, kteří cítí uvnitř sebe „prázdnotu“. Tato kniha vám bude takovým vodítkem, jak z toho ven. Autor klade důraz na ty hodnoty, které jsou v životě opravdu důležité. Spisovatel čtenáře častuje citáty známých osobností, což dělá knihu zajímavější.
Osobně mě zaujala kapitola, v níž spisovatel sděluje, že nemusíte každou knihu, kterou si pořídíte, dočíst do konce. Můj případ – vždy jsem si připadala provinile, když jsem si v knihovně půjčila knihu, kterou jsem pak stěží dočetla do konce. Sharma radí, odložte ji. A pusťte se do jiné. K tamté se třeba dostanete časem, a když ne, nevadí. Tím mi dal najevo, že to není hřích. Čtěme to, co nám v tu chvíli přijde vhod – co je dobré pro naše současné rozpoložení. :-)
A další poznatky, které jsem posbírala? Je potřeba trávit čas někde, kde to máme rádi. Třeba v oblíbeném lese nebo na vyhlídce. Prostě kdekoliv, kde je nám to příjemné. Klidně po práci, kde jsme po celém dni vystresovaní, zajít na malou procházku, než dorazíme domů. Uklidníme se, a pak za rodinou přijdeme v jiné náladě, než kdybychom hned po práci běželi domů, včetně toho stresu v nás. Což si naše rodina nezaslouží – rodiče, který je plný hněvu, protože měl v práci poradu, která neprobíhala v tom nejlepším duchu.
Určitě knihu doporučuji všem, a to bez výjimky. I těm, kteří knihy takového druhu nečtou. A pokud vás zajímá víc z oblasti osobního rozvoje a šťastného bytí, doporučuji lajkovat naši stránku na facebooku http://www.riz.cz/wkz2y
Příjemný den vám všem přeje Romča.
SHARMA, Robin S. Kdo bude plakat, až tady nebudeš? : sto životních lekcí od Mnicha, který prodal své ferrari. Praha : Rybka Publishers, 2012. 215 s. ISBN 978-80-87067-37-6.
8 komentářů. Přidat komentář
Jinak – dívala jsem na vaše webovky a váš život je hodně zajímavý :-)
To máte pravdu.
S tím souhlasím, člověk potřebuje jíst, pít. Tady je řeč spíš o těch věcech, které člověk nepotřebuje a přesto po nich prahne, protože si myslí, že ho udělají šťastným a ono je to opačně – pak je zklamaný, utratil spousty peněz a efekt není :)
Proto je třeba mít radost ze všeho kolem nás, radovat se z maličkostí :)
Vidím to sama na sobě, jakmile jsem přehodnotila svůj postoj k životu, začla být vděčná za cokoliv, žiji v přítomnu – život se mi změnil, dá se říct od základů.
Knihu si jistě přečtěte, pokud vám alespoň trošku na sobě záleží, doporučuji i další knihy pana Sharmy. :-) Jste chytrý muž.
S láskou, Romi
Samozřejmě. Nemyslel jsem tu poznámku zle.
Po Ferrari netoužím, protože mi připadá nepraktické, ale ony i některé běžné věci jsou dnes běžnému člověku nedostupné. Nicméně bych hmotné statky úplně neodsuzoval. Například když nebudu mít na léky a na jídlo, tak umřu. A nebudu se při tom tvářit šťastně, ani kdybych se rozkrájel.
Ideálem budiž rovnováha. Nebudu se zbytečně honit za nesmyslným Ferrari, se kterým u nás těžko zařadím trojku aniž bych překročil zákon, ale současně budu dělat všechno pro to, abych neskončil v sudu jako Diogenes.
A tu knihu si přečtu. Slibuji!
Pane Štajere (zda píši správně)
Toužíte po Ferrari? :-)
Já se postupem času naučila radovat z každého dne. Byly časy, kdy jsem lpěla na tom, abych si mohla koupit luxusní auto, dům atd. Postupně jsem přišla na to, že to vlastně nechci, protože jak makám na tom, abych měla hmotné statky, zapomínám se radovat z maličkostí. A jakmile jsem nelpěla na budoucnosti, postupně mi do života přichází samé zázraky :-D
Je třeba se zeptat sami sebe, zda opravdu toužíme po tom něco vlastnit, vždyť ani do hrobu si to nevezmeme, že? Maximálně nám to může zpříjemnit život. Ale zas na druhou stranu, není lepší mít spokojený život s naplněným každým dnem a ty hmotné statky nechat až na druhé koleji? Je potřeba znát svou míru. U všeho ;-) Souhlasíte?
Pěkné. Člověk by se měl naučit relaxovat. Spousta lidí v tomhle oboru značně tápe.
Mimochodem, neplánuje autor prequel „Jak mnich k Ferarri přišel?“
Děkuji za informaci, jistě si ji půjčím :-)
Těm, které daný titul zaujme, si dovolíme doporučit navazující titul téhož autora s názvem Tajné dopisy Mnicha, který prodal své ferrari, který vyšel v loňském roce v nakladatelství Rybka.