Noc s Andersenem

Noc s Andersenem 2010
pátek 26. března od 18 hodin sobota 27. března do 9 hod

Jak jsme nocovali: Sešli jsme se v 18 hodin v oddělení pro děti (11 dětí a 3 knihovnice), rozprostřeli batůžky, kde se dalo, rozloučili se s rodiči a hupky dupky, už jsme si to pelášili do Klubu Oko v Hlinkách. Tam nás čekala paní Šárka Jelínková s kolegyní. Zde nás už dobře znají, neboť je s "anderseňaty" navštěvujeme každým rokem. Letos pro nás měly připravený úkol v podobě malého stromečku z drátků a korálků. Jak to vypadalo složitě, tak to bylo nakonec lehké. Všechny děti zvládly svůj stromeček navléknout i nakonec zasadit do malého květináčku a ucpat keramickou hlínou. Uplácat, nechat zaschnout, upravit korunu a jednotlivé větévky - no a stromeček jak vyšitý. Pardon, vlastně navléknutý. Počasí si to však na nás vymyslelo pěknou lotrovinu. Do knihovny jsme přišli jen v triku a mikině, jaké bylo teplo, a během navlékání korálků se přihnal takový déšť a blesky, že to vypadlo, že budem v Oku uvěznění. Záchrana přišla v podobě našeho hosta - horolezce Petra Resche. Sešlo se několik aut, takže jsme všechny ratolesti, dá se říci suchou nohou, dopravili zpátky do knihovny.
	Pan Resch si nás nejdříve přivezl, okoukl, a pak se rozpovídal o svém koníčku a zálibě největší - horolezectví. Nejdříve si nás však vyzkoušel ze znalosti Andersenových pohádek. Protože, světe div se, s Andersenem se můžete potkat i jako horolezec v Alpách. Jeden z nejtěžších výstupů v Alpách se totiž jmenuje "Císařovy nové šaty". Nachází se v části Alp zvaných Wilder Kaiser. Pan Petr Resch je druhým místropředsedou Českého horolezeckého svazu, patří mezi nejlepší horolezce v republice, organizuje horolezecké soutěže a další a další činnosti - takže měl vskutku o čem nám povídat. Své povídání obohatil promítáním fotografií či krátkých filmů z hor, skal, vodopádů i horolezeckých stěn. A taky i balvanů. Kdo by to byl řekl, že horolezit se může i po velikých balvanech. Je to tzv. bouldering. Přivezl s sebou do knihovny i horolezeckou výbavu, lana, cepíny i třeba takové mačky. Prostě - lézt si po skalách není jen tak. A třeba takový výstup do Himalájí, jak nám bylo ukázáno na jednom z filmů, vůbec není žádná legrace. Na závěr máme ještě jedno lákadlo: Horolezecký oddíl TJ Lokomotiva Beroun má horolezecký kroužek pro začátečníky (děti již od zhruba 6 let), který se koná v hale TJ každý čtvrtek od 17 hodin. Vede ho Miloslav Šramota. Takže - nadšenci jsou vítáni. Pan Resch se s námi rozloučil a už chtěl jet domů, ale to se mu hned tak nezadařilo. Polapilo jej, tedy spíše jeho syna Péťu, obroučkovávání, či otykadýlkovávání a pomalovávání si obličejů rozmanitými barvami. Naše "andersaňata" se proměnila ve shluk barevných obličejů, kde byste leckdy marně hledali ještě zbyteček volného místa. No, že to bylo "HUSTÝ", jak řekl malý Péťa, můžete vidět níže na fotografiích.
Broučkové byli hotoví, tak jsme se mohli pustit do her. Soutěžili jsme v hrách roztodivných - obouvání židlí poslepu, dřevorubci a medvěd, pití brčkem na čas, tancování kolem židlí, hledání prstýnku či panďuláčka nebo klání v jazykolamech. Šli jsme na chvíli i na andersonovský chat, ale ten děti příliš nezaujal. Ono už bylo taky hodně hodin. Po půlnoci jsme se šli umýt, připravit hají a knížky do rukou. Nastal čas hororů a strašení. Strašidelné to nakonec zrovna moc nebylo, ale pobavili jsme se. A to už bylo k půl druhé hodině, kupodivu letos víčka klesala únavou, švitořivé rtíky přestávaly brebtat, a během chvíle ta banda halekavců a pobíhačů spinkala jak nemluvňátka. A asi se spalo dobře. Jindy nás děti nenechají ani usnout a s prvním kuropěním už vyskakují ze spacáků jako čiperky, letos jsme je museli i ze spacáků vysypávat, jak se jim nechtělo. Ale nakonec přece jen musely. To už byl připraven čaj, bábovka, plakáty a upomínkové dárečky. A během postupného rozcházení a loučení jsme si ještě několik her stačili zopakovat. Takoví jsme to anderseňata. :-) Tak ahoj všichni a těšíme se na příští rok.

Fotografie:

kniknutím na náhled se fotografie zvětší